Mnichov-Allach: Práce pro BMW

Zahraniční pracovní síly v BMW v Allachu, kolem roku 1943

Všichni cizinci pracující na výrobě leteckých motorů byli označeni: Sovětští váleční zajatci měli na kazajkách zkratku „SU”.

Zdroj: BMW Group Archiv

Označení civilních pracovníků ze západní Evropy, kolem roku 1943

Ačkoli pro označení západoevropských a českých pracovních sil žádné předpisy nebyly, nosili označení i ti. „Z” nejspíše znamená „Zivilarbeiter“ (civilní dělník).

Zdroj: BMW Group Archiv

Zahraniční pracovní síly v BMW v Allachu, kolem roku 1943

Vězně koncentračních táborů bylo možné poznat podle pruhovaného oděvu. Snímky jsou patrně propagační.

Zdroj: BMW Group Archiv

Podnikový průkaz Wenzla Janečka, českého dělníka nuceně nasazeného u BMW v Mnichově.

Zdroj: Národní archiv České republiky, Praha

Podnikový průkaz Marie Kadové, české dělnice nuceně nasazené u BMW v Mnichově.

Zdroj: Národní archiv České republiky, Praha

Výstava | Masový jev. | Práce pro BMW

Počet pracujících v továrně BMW v Mnichově, 1943

Od března 1943 museli na stavbách podniku BMW
v Mnichově pracovat vězni
z koncentračního tábora Dachau. Později byli nasazováni i do výroby. Byli ubytováni v pobočném táboře Allach.

Zdroj: BMW Group Archiv

Zpráva o bombardování, únor 1945

Nuceně nasazení lidé
z východní Evropy nesměli používat protiletecké kryty. Během náletů na továrnu BMW v Trostbergu byli sovětští váleční zajatci odvedeni do lesa. Tři z nich tam zemřeli.

Zdroj: BMW Group Archiv

Interní vyhláška podniku Anker-Werke, 1943

Továrna Anker-Werke
v Bielefeldu zveřejnila na interní nástěnce instrukce
k zacházení se zahraničními dělníky. „Chytrák” nakládal
s nuceně nasazenými ženami ze Sovětského svazu tvrdě.

Zdroj: Stadtarchiv Bielefeld

Přečtěte si také

Minsk: Německé firmy v okupované východní Evropě

Mnichov-Allach: Práce pro BMW

90 procent pracovníků největší německé továrny na letecké motory, továrny II BMW v Mnichově-Allachu, tvořily na sklonku války zahraniční civilní síly, váleční zajatci a vězni koncentračních táborů. V letech 1939 až 1944 vzrostl počet zaměstnaných z 1 000 na více než 17 000 osob.

Nuceně nasazení pracovali ve výrobě i na výstavbě továrny. S ohledem na důležitost tohoto podniku pro zbrojní průmysl posílaly pracovní úřady pracovní síly do BMW přednostně. Přesto nemohly personální požadavky podniku nikdy plně pokrýt.

Nuceně nasazení ze západní Evropy bydleli zčásti v soukromých bytech. Pro ostatní vzniklo do roku 1944 v okolí továrního areálu několik barákových lágrů, v nichž žilo přes 14 000 lidí. Mezi nimi i několik tisíc vězňů koncentračních táborů, o jejichž pracovní síly vedení podniku usilovalo už v roce 1942.

Zahraniční pracovní síly v Německé říši podle národnosti, 1943. Zejména mezi ženami byl vysoký podíl sovětských pracovních sil. Výňatek z publikace vydané roku 1944 velitelem německé vojenské správy ve Francii. Zdroj: Archives Nationales, Paris

Nucená práce v Říši do konce roku 1941

První polští civilisté a váleční zajatci byli na práci
v zemědělství nuceně nasazeni už na podzim 1939. Německé úřady je zprvu chtěly nasadit pouze krátkodobě. Jak se však válka šířila, potřeba pracovních sil rostla. Od roku 1940 se proto na nucenou práci do Říše vozili i francouzští a od roku 1941 srbští váleční zajatci.

Aby se omezil styk s německým obyvatelstvem, upravovaly úřady pobyt a práci válečných zajatců a polských civilních dělníků pomocí represivních předpisů. K těm od února 1940 patřily „Polenerlasse“ (výnosy o nuceném nasazení Poláků), které už obsahovaly důležitá nařízení. Ta byla v roce 1942 ještě zostřena v „Ostarbeiterenlasse“ (výnosech o nuceně nasazených z Východu).